Archiv Rokycany

Slavnostní odhalení pamětní desky Josefa Václava Sládka ve Zbiroze

Se Zbirohem je spjat významný básník a překladatel Josef Václav Sládek, který se zde narodil 27. října 1845 a zemřel 28. června 1912. Zbiroh si jeho památku připomíná pamětní deskou zasazenou v roce 1919. V rodném domě se dnes nachází básníkovo muzeum. Poslední léta života trávil Sládek ve Zbiroze, kde také 28. června 1912 zemřel. Ačkoliv to nebylo jeho přání, […]

Pobyty Jaroslava Heyrovského v Kařeze

Jaroslav Heyrovský (1890–1967) byl český fyzikální vědec světového významu. Zatím jako jediný Čech získal Nobelovu cenu v oboru chemie (1959). Na domech a budovách na Praze 1 a 2, které byly s jeho životem spjaty, byly instalovány pamětní desky. Jedna byla osazena také na domě čp. 19 v Kařeze, kam pravidelně jezdil v letech 1935–1949. Jaroslav Heyrovský působil na

Kronika města Zbiroh jako umělecké dílo

Součástí fondu Městský úřad Zbiroh je umělecky provedená kronika města z let 1969–1994. Historický exkurz Zmínky o hradu Zbiroh pochází již z první poloviny 13. století a patří tak k nejstarším šlechtickým sídlům v Čechách. Dne 24. června 1369 jeho tehdejší vlastníci Petr, Jošt a Oldřich, bratři z Rožmberka, vysadili městečko Zbiroh a udělili mu svobody a práva, včetně

Karel Pik (1846–1915), starosta města Radnic

Karel Pik působil v letech 1912–1915 jako starosta města Radnic. Obvinění z urážky císaře ho však nakonec dovedlo k sebevraždě. Jméno Karla Pika je známé díky tzv. radnické aféře z roku 1914. Jako starosta Radnic nepozval členy zastupitelstva na slavnostní bohoslužbu u příležitosti císařových narozenin 18. srpna a svátku 4. října 1914. Zdánlivě banální záležitost přerostla do nečekaných rozměrů.

Siegelsammlung neboli sbírka pečetí

Součástí fondu Sbírka otisků typářů z let [1305]–[1930] je zajímavý svazek v zelených sametových deskách nazvaný Siegelsammlung neboli sbírka pečetí. Ten obsahuje celkem 231 otisků typářů a 5 papírových známek. Siegelsammlung má povahu svazku v zelených sametových deskách se zdobným nápisem. Jeho jednotlivé listy nebyly původně očíslovány. Celkem obsahuje 16 listů papíru, na kterých jsou otisky a známky

Čestmír Řanda (1923–1986), herec

Čestmír Řanda se narodil v Rokycanech na sklonku roku 1923. Prožil zde dětství a mládí a nastoupil do prvního zaměstnání. Brzy po skončení druhé světové války se rodina odstěhovala do Prahy, kde se mladý Čestmír začal věnovat studiu herectví. První angažmá získal v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v němž se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér.

Zbourání Saské brány v Rokycanech v roce 1900

Součástí gotického opevnění města Rokycan byla Saská brána zvaná také Volová s vytesaným letopočtem 1529. Zbourána byla v roce 1900. Okolnosti jejího zničení však dosud nebyly dostatečně objasněny. Záměr demolice Saské brány Saská brána zakončovala dnešní Gottliebovu ulici a umožňovala průchod z Rokycan severním směrem. Neležela na hlavní trase ve městě jako brány Pražská (na východě) a Plzeňská

Kniha zádušní města Rokycan

Kniha zádušní města z let 1724–1733 obsahuje běžné záznamy o finančních prostředcích určených ke kostelům Panny Marie Sněžné a Nejsvětější Trojice v Rokycanech. Kniha, která je zčásti ohořelá, přečkala velký požár města v roce 1784 a zůstává tak němým svědkem této tragické události v historii Rokycan. Ve fondu Archiv města Rokycany je uložena Kniha zádušní města Rokycan. Jedná se

Přejít nahoru