Zajímavosti

Kronika města Zbiroh jako umělecké dílo

Součástí fondu Městský úřad Zbiroh je umělecky provedená kronika města z let 1969–1994.

Historický exkurz

Zmínky o hradu Zbiroh pochází již z první poloviny 13. století a patří tak k nejstarším šlechtickým sídlům v Čechách. Dne 24. června 1369 jeho tehdejší vlastníci Petr, Jošt a Oldřich, bratři z Rožmberka, vysadili městečko Zbiroh a udělili mu svobody a práva, včetně vaření piva a znaku. V roce 1969 si tedy Zbiroh připomínal 600 let své existence.   

Vznik kroniky

První díl kroniky Zbiroha byl založen v roce 1836 v souvislosti s guberniálním nařízením, které přikazovalo všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu, a to v německém nebo latinském jazyce. Kroniku Zbiroha začal psát městský písař Tobiáš Míka v roce 1842, a to česky. Jde o obsáhlý svazek o úctyhodných 1185 stranách textu (tloušťka 13 cm). Poslední zápisy pochází z roku 1967, na zápis událostí důležitého roku 1968 již nezbyl prostor. Logicky měl být součástí dalšího dílu kroniky.  

U příležitosti 600. výročí města se konaly velké oslavy, které vyvrcholily 24. června 1969. Při tomto výročí se členové Městského národního výboru Zbiroh rozhodli opatřit i novou, reprezentativní kroniku města. Její druhý svazek si co do velikosti nezadal s tím prvním, také on je vysoký 43 cm (stejně jako předchozí) a silný 11 cm. Svou vahou 11,4 kg je nejtěžší kronikou uloženou v rokycanském archivu.

Vazbu kroniky ze světlé kůže vpředu s plasticky vyvedenou rožmberskou růží zhotovil Jindřich Král z Prahy, který se vyučil u známého zbirožského knihaře a knihkupce Josefa Pechara. Ozdobnými nápisy opatřil také hřbet knihy. Do knihy vevázal celkem 588 listů ručního papíru bez filigránů. Zároveň pro kroniku vytvořil plátěné pouzdro, aby nedošlo k poškození vazby při manipulaci s ní. 

O výzdobu počátečních listů kroniky Zbirožští požádali akademického malíře Járu Pika, který se narodil ve Zbiroze 17. března 1899 v domě čp. 114. Jeho otec byl obchodníkem, mimochodem bratrem pozdějšího radnického starosty Karla Pika (srov. Karel Pik (1846–1915), starosta města Radnic). Jára Pik od mládí rád kreslil. Jeho talentu si během svého pobytu ve Zbiroze všiml i Alfons Mucha a v kreslení ho podporoval. Pik vystudoval figurální kresbu u akademického malíře Jana Preislera, věnoval se také krajinářství. Často čerpal motivy ze Zbirožska a Podbrdska. Působil i jako figuralista a ilustrátor. Se svým rodištěm udržoval čilé kontakty. Ilustracemi vyzdobil jubilejní text na paměť 100. narozenin J. V. Sládka v roce 1945. První soubornou výstavu měl ve Zbiroze v červenci 1947. O rok později byl jmenován členem muzejní rady a zbirožskému muzeu také daroval řadu svých prací. V roce 1950 zhotovil diplom čestného občanství Zbiroha pro hudebníka Václava Vačkáře. V roce 1959 připravil plaketu a grafický list na vítání do života pro místní sbor pro občanské záležitosti.

V roce 1969 oslavil Jára Pik sedmdesátiny. Jeho retrospektivní výstava proběhla ve Zbiroze od 10. srpna do 7. září 1969, na vernisáži byl autor osobně přítomen. Vystavena zde byla i jeho ilustracemi doplněná rodinná kronika cekovského kronikáře Josefa Svobody s názvem Sadařství na Zbirožsku s podtitulem Historie rodu Holečků. Tato kronika však do archivu bohužel převzata nebyla.

Po dohodě s MěNV Zbiroh J. Pik kaligraficky vyvedl první stránky nové kroniky. Na jejím začátku byl vlepen strojopisný dopis s jeho vlastnoručním podpisem z 23. června 1970, kde uvádí, že provedl „grafickou výzdobu úvodních listů.“

Krásný je zejména jeho nadpis kroniky s motivem věže zbirožského zámku a erbem Zbiroha s pětilistou rožmberskou růží ve stříbrném poli. Ve spodní části jsou tři erby s předměty, a to srp symbolizující zemědělství, kleště jako výrobek zdejší továrny Zbirovia a nádobka, která zřejmě odkazuje na družstvo Chodovia, které na Františkově vyrábělo dřevěné hračky a upomínkové předměty. Na následující stranu J. Pik kaligraficky napsal jména všech tehdejších členů rady MěNV Zbiroh včetně jeho tehdejšího předsedy Františka Svobody.

Novou kroniku od počátku vedl Václav Rybáček. Navázal na předchozího kronikáře Dr. Václava Jandáka, který pořídil zápisy za roky 1961–1967 v předchozím díle. Rybáček nejprve zapsal popis města a následoval zápis událostí roku 1969. Rok 1968 tak zůstal bez jakéhokoliv zápisu v kronice. Václavu Rybáčkovi později s tvorbou kroniky pomáhala pravděpodobně manželka Františka Rybáčková. Jejich zápisy končí rokem 1985 a zabírají celkem 397 stran. Od roku 1986 psal kroniku učitel základní školy Pavel Pěnkava a dovedl ji do roku 1994. Na stranách 586–588 je seznam použitých zkratek, což v kronikách nebývá obvyklé.

Kronika byla převzata do péče Státního okresního archivu v Rokycanech v roce 2000. Zdigitalizována byla o několik let později a nyní si jí můžete prohlížet na Porta fontium: Kronika města Zbiroh 1969–1985. Díky své úvodní části patří mezi skutečné skvosty mezi kronikami.

Hana Hrachová, Státní okresní archiv Rokycany

Reference a odkazy

Prameny:

Státní okresní archiv Rokycany, Městský národní výbor Zbiroh, kultura – korespondence s J. Pikem, kar 29, inv. č. 227.

Státní okresní archiv Rokycany, Městský úřad Zbiroh, kronika města 1969–1994, nezpracováno.

Literatura:

Sadařská dynastie. Rokycansko. Týdeník Okresního národního výboru v Rokycanech, roč. II, č. 37, 25. 9. 1969, s. 3.

Výstava z díla Járy Pika. Rokycansko. Týdeník Okresního národního výboru v Rokycanech, roč. II, č. 31, 7. 8. 1969, s. 3.

Zbiroh oslavil 600 let města. Rokycansko. Týdeník Okresního národního výboru v Rokycanech, roč. II, č. 25, 26. 9. 1969, s. 1.

Z výstavy Járy Pika. Rokycansko. Týdeník Okresního národního výboru v Rokycanech, roč. II, č. 33, 21. 8. 1969, s. 3.

O autorovi

PhDr. Hana Hrachová, Ph.D., působí jako vedoucí Státního okresního archivu v Rokycanech.

Přejít nahoru