Zajímavosti

Filter posts by category

Slavnostní odhalení pamětní desky Josefa Václava Sládka ve Zbiroze

Se Zbirohem je spjat významný básník a překladatel Josef Václav Sládek, který se zde narodil 27. října 1845 a zemřel 28. června 1912. Zbiroh si jeho památku připomíná pamětní deskou zasazenou v roce 1919. V rodném domě se dnes nachází básníkovo muzeum. Poslední léta života trávil Sládek ve Zbiroze, kde také 28. června 1912 zemřel. Ačkoliv to nebylo jeho přání, […]

Pobyty Jaroslava Heyrovského v Kařeze

Jaroslav Heyrovský (1890–1967) byl český fyzikální vědec světového významu. Zatím jako jediný Čech získal Nobelovu cenu v oboru chemie (1959). Na domech a budovách na Praze 1 a 2, které byly s jeho životem spjaty, byly instalovány pamětní desky. Jedna byla osazena také na domě čp. 19 v Kařeze, kam pravidelně jezdil v letech 1935–1949. Jaroslav Heyrovský působil na

Kronika města Zbiroh jako umělecké dílo

Součástí fondu Městský úřad Zbiroh je umělecky provedená kronika města z let 1969–1994. Historický exkurz Zmínky o hradu Zbiroh pochází již z první poloviny 13. století a patří tak k nejstarším šlechtickým sídlům v Čechách. Dne 24. června 1369 jeho tehdejší vlastníci Petr, Jošt a Oldřich, bratři z Rožmberka, vysadili městečko Zbiroh a udělili mu svobody a práva, včetně

Karel Pik (1846–1915), starosta města Radnic

Karel Pik působil v letech 1912–1915 jako starosta města Radnic. Obvinění z urážky císaře ho však nakonec dovedlo k sebevraždě. Jméno Karla Pika je známé díky tzv. radnické aféře z roku 1914. Jako starosta Radnic nepozval členy zastupitelstva na slavnostní bohoslužbu u příležitosti císařových narozenin 18. srpna a svátku 4. října 1914. Zdánlivě banální záležitost přerostla do nečekaných rozměrů.

Siegelsammlung neboli sbírka pečetí

Součástí fondu Sbírka otisků typářů z let [1305]–[1930] je zajímavý svazek v zelených sametových deskách nazvaný Siegelsammlung neboli sbírka pečetí. Ten obsahuje celkem 231 otisků typářů a 5 papírových známek. Siegelsammlung má povahu svazku v zelených sametových deskách se zdobným nápisem. Jeho jednotlivé listy nebyly původně očíslovány. Celkem obsahuje 16 listů papíru, na kterých jsou otisky a známky

Čestmír Řanda (1923–1986), herec

Čestmír Řanda se narodil v Rokycanech na sklonku roku 1923. Prožil zde dětství a mládí a nastoupil do prvního zaměstnání. Brzy po skončení druhé světové války se rodina odstěhovala do Prahy, kde se mladý Čestmír začal věnovat studiu herectví. První angažmá získal v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v němž se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér.

Zbourání Saské brány v Rokycanech v roce 1900

Součástí gotického opevnění města Rokycan byla Saská brána zvaná také Volová s vytesaným letopočtem 1529. Zbourána byla v roce 1900. Okolnosti jejího zničení však dosud nebyly dostatečně objasněny. Záměr demolice Saské brány Saská brána zakončovala dnešní Gottliebovu ulici a umožňovala průchod z Rokycan severním směrem. Neležela na hlavní trase ve městě jako brány Pražská (na východě) a Plzeňská

Kniha zádušní města Rokycan

Kniha zádušní města z let 1724–1733 obsahuje běžné záznamy o finančních prostředcích určených ke kostelům Panny Marie Sněžné a Nejsvětější Trojice v Rokycanech. Kniha, která je zčásti ohořelá, přečkala velký požár města v roce 1784 a zůstává tak němým svědkem této tragické události v historii Rokycan. Ve fondu Archiv města Rokycany je uložena Kniha zádušní města Rokycan. Jedná se

Listina německého krále Oty III. – nejstarší dochovaná pergamenová listina na území České republiky

Nejstarší dochovaná pergamenová listina v České republice je uložena ve Státním okresním archivu Rokycany. Na jaře 994 vpadl německý král Ota s vojskem do Itálie, aby na papežský stolec dosadil svého bratrance Řehoře. To se mu krátkodobě podařilo. Přitom mu pomáhal hrabě Rambald II. z rodu Collalto, jemuž Ota III. za jeho věrné služby v

Listina rakouského císaře Františka Josefa I. z roku 1906 vydaná pro město Mýto

Nejmladší dochovaná listina uložená ve Státním okresním archivu Rokycany. Jako městečko je Mýto poprvé připomínáno k roku 1336 v listině Jana Lucemburského, tehdy náleželo do majetku rodu Rožmberků. Od druhé poloviny 15. století bylo trvalou součástí zbirožského panství, které bylo od konce 16. století až do 60. let 19. století tzv. komorním panstvím, tedy v

Přejít nahoru